HomeAboutContact
Julie Hrabánková     copywriterka
ReferenceUkázky pracíKontakt
BLOG
Blog

Jak jsem se vyléčila

Ahoj, jsem Julie a trpím syndromem podvodníka. Podvodnice v mém případě.

Sem tam nějaké pochybnosti jsou jistě na místě, ale přeci nejde s každou zakázkou pochybovat o smyslu svého života.

Odevzdávám zakázku a už to v hlavě jede:

„Sakra, co když jim dojde, že je to celý nějaký na vodě?
Že tomu vlastně tak moc nerozumím.
Spíš takový pokus-omyl.
A ještě se ani nestydím, říct si za to tolik peněz?!“

‍

Zatím si ještě nikdo neztěžoval. Ale můj syndrom podvodníka je ve mně zakořeněný tak hluboko, že mi to stejně vždycky rozklepe kolena.

Třesu se jako ratlík. Pokaždý.

Neříkejte, že se vám to nikdy nestalo. Alespoň malé zaváhání, jestli to, co děláte, děláte dost dobře…

Syndrom podvodníka (imposter syndrome)

‍

‍Kde se to bere?

Školský systém nás vede k tomu, že to musíme někam dotáhnout. Pokud možno co nejdál. A když se nám to podaří, dostaneme na to papír. Ten pak můžeme komukoli, kdykoli strčit pod nos jako důkaz, že jsme to někam dotáhli. Jednoduchý.

Jenže!

Co když děláte něco, na co tak úplně nejde mít standardizovaný papír? Buď protože se to nikde neučí, nebo je hodnocení tohohle oboru natolik subjektivní, že ani nejde jednoznačně říct, jestli teda dobrý, nebo ne.

‍Moje číše se naplnila. Pochybností už bylo dost.

‍Když papír, tak papír!

‍Došla jsem k tomu, že potřebuju nějakou autoritu, kterou ve svém oboru uznávám, líbí se mi její práce i přístup a můžu od ní nasát trochu toho know-how.

Ten někdo mě nachytří, koukne svým odborným okem na mou práci, uchlácholí mě…

‍

‍A já to objevila – Škola mistrů textu Otty Bohuše.

Víc jak 110 hodin teorie i praxe.

Zpětná vazba uznávaného odborníka.

9 měsíců, které mě zbaví pochybností a dodají sebevědomí.

‍

Zdroj: Otto Bohuš, Škola mistrů textu 2023/24

A ano, vážně se posouvám. Cítím, že mílovými kroky. Nejen, co se týče psaní, ale tak nějak celkově, byznysově i osobnostně.

Ale…

‍

Není to samospásné

‍Možná je to ale jen dočasná náplast.

Uchlácholení.

Ten pocit, že tam venku to někdo umí líp, ten jen tak nezmizí. A navíc je to pravda. Určitě existují mraky lidí, kteří to dělají dýl, líp, rychleji, snadněji…

A přesto to není důvod se vzdávat.

‍

Lék existuje

‍V syndromu podvodníka je asi potřeba vidět spíš hnací motor. Neutuchající sílu, která mě žene dopředu. Nutí mě být lepší. Neustrnout.

A tak víc než cokoliv jiného, se musím uklidnit.

‍Dělat svou práci tak, jak v dané chvíli nejlépe dovedu.

‍Tak to tak dělám.

‍

„Dělej vše, jak umíš nejlépe.“ Don Miguel Ángel Ruiz

‍

A jaký je váš recept? Dejte mi vědět!

Přečíst další článek
Naolejovaná Julie
mistryně světa amoleta v olejování